Hrdinové

Po delší pauze, způsobené jednak zkouškovým obdobím a druhak nedostatkem inspirace, mám opět zajímavé téma:

Všimli jste si, že hrdina či hrdinka příběhu je vždycky zvláštní? Myslím jakéhokoli příběhu, je jedno jestli je to kniha, film nebo divadelní hra. Je jedno jestli je příběh vyprávěn vypravěčem nebo samotným hrdinou. Hlavní hrdina může být geniální, nebo úplný pitomec, ale vždy je zajímavý. I když je příběh velmi civilní, i když vypráví o ukradeném koberci, hlavní hrdina je zvláštní. Není jako ostatní „normální“ lidé, které potkáváme na ulici. Něco kolem něj (či jí) nás přitahuje, nebo nás to naopak odpuzuje a zneklidňuje, zkrátka nás nenechá v klidu. To je také důvod, proč se hlavním hrdinou/hrdinkou vůbec zabývat. Když vás nezaujme hrdina příběhu a nechcete se jím zabývat, proč byste ho četli nebo sledovali.

Vypadá to, že v příbězích vystupují samí neobyčejní lidé. Bridget Jonesová je obyčejná ženská přes třicet, ale asi těžko by jsme se dostali do podobných situací jako ona, má na to totiž talent. Existuje vůbec někdo tak krutý jako vikomt de Valmont? Může vám jeden omyl z dětství změnit život, jako se to stalo Briony z Pokání? Může se pes změnit v člověka jako v Psím srdci? Můžeme skutečně zasahovat lidem do života, jako Amélie? Můžeme prožít osudovou lásku jako ze Shakespeara? A co teprve horory, mohly by se všechny ty hrůzy skutečně stát? Je to až příliš fantastické?

Proto příběhy a hrdinové existují, pro svou fantastičnost. Kdo by chtěl číst (sledovat) něco obyčejného? Ale co je obyčejné? Skoro každý má pocit, že jeho život je obyčejný. Příliš obyčejný na to, aby jej zaznamenal. Myslíme si, že není o čem psát, o čem vyprávět. Ale kde se potom berou všechny ty fantastické příběhy? Každý příběh stojí za zmínku. Virginia Wolfová dokázala psát o slimákovi plazícím se po listě a je z toho jedno z nejlepších děl anglické literatury. V každém životě je něco, co není nikde jinde. Žádný život není obyčejný. Několikrát mě napadlo sepsat svůj životní příběh, měla jsem ale jeden problém, nevím jak skončí. Potom jsem si uvědomila, že je lepší psát jen o epizodách v mém životě, jen zajímavé příhody, které se mi staly a jen já je můžu zaznamenat. To byl také jeden z důvodů, proč jsem si založila blog.

Je zvláštní si uvědomit, že z anonymního davu lidí, které potkáváme na ulici se stal, sice stále anonymní dav, ale složený z fantastických hrdinů a jejich fantastických příběhů.

Jak již napsal Shakespeare ve své hře Jak se Vám líbí (As you like it): Celý Svět je scéna a všichni, muži i ženy, jsou herci. Každý jsme hlavní hrdina svého fantastického příběhu.

Kdo by se rád nad tímto tématem i pobavil doporučuji film Horší už to nebude (příšerný český překlad originálu Strenger than fiction), můžete se na něj zdarma podívat, nebo si ho stáhnou na odkaze: http://divx.kinotip.cz/horsi-uz-to-nebude-2006/.

Přeji mnoho štěstí ve vašich životních příbězích.